Když jsem byl předevčírem nucen asi posedmdesáté vyslechnout samohrajkovou verzi písně „Byla cesta byla ušlapaná“, měl jsem nutkání ušlapat toho, kdo ji pustil na nekonečnou smyčku, a zařekl se, že letošní dárky nebudu nakupovat v hypermarketech. Koneckonců, dávno pryč jsou doby mého dětinství, kdy jsem po Ježíškovi vyžadoval dostatečné množství tvrdých dárků; vyměkl jsem, zestaral, narostly mi vousy a už vím, že nejkrásnější dárky nejsou čínské věci z umělé hmoty, ale emoce, city a zážitky, neboť z nich je složen člověčí život. Začal jsem se proto rozhlížet po nabídkách firem, které nabízejí zážitky. Sortiment byl pestrý – posuďte sami:
Například můj bratr, starý mládenec, měl původně obdržet poukaz „Staň se inseminátorem“. Když jsem si ale vzpomněl, jak vypadá jeho domácnost, vybral jsem mu raději „Hospodyni na úklid“. Třeba z toho něco bude a za rok dostane „Romantiku zámecké noci“. Přemýšlel jsem také, co dám strýci a tetě – jsou hodně odlišní a často se hádají. Nakonec jsem to skloubil: sluníčková teta obdrží „Romantický let balonem“ a dobrodružně založenému strýci jsem na stejný termín a místo zarezervoval „Střelbu ze samopalu vzor 58-1“. Obdarovat bylo třeba i mé dobré přátele, kteří mě pozvali minulý víkend na oběd; kamarádova žena dostane „Kurzy vaření“ a kamarád „Kurzy přežití“. Zvířátkům jsem chtěl pořídit „Odpoledne ve veterinární ordinaci“, ale ukázalo se, že jde o zážitek určený výhradně lidem; patrně můžete na vlastní kůži zažít, jaké to je nechat se odčervit a vykastrovat. Určitě i vy znáte celou řadu lidí, kteří by si to zasloužili.
Nejobtížnější bylo vybrat něco pro mou ženu. Máme spolu hezký vztah, takže jsem zavrhl darovat jí „Simulátor stíhačky F-16“ nebo „Únos komandem“ a ani naší tříleté dcerce nehodlám dát „Genetický test původu“. (Ještě včera, když opravdu hodně zlobila, jsem jí chtěl pořídit „Letecké katastrofy s Boeingem 737 Nové Generace“, dneska ale byla zase tak hodná, až jsem uvažoval o „Rozmazlovacím víkendu“.) Nakonec jsem pro ženu a pro sebe vybral, coby metaforu našeho vztahu, „Jízdu v obrněném transportéru pro dva“.
Schází mi už jen zážitek pro mou adrenalinově založenou matku. Zatím se rozhoduji mezi „Procházkou s gepardem“ a „Počítačovým kurzem pro seniory“. Sám tajně doufám, že mi někdo daruje „Tři dny s vínem“ – daleko pravděpodobněji ale dostanu poukaz „Jsem popelář“.
Při svých internetových nákupech jsem nakonec našel zásadní díru na trhu: přes všechny výdobytky zážitkového průmyslu jsem nikde nenarazil na lásku, toleranci nebo porozumění. Obávám se tedy, že chcete-li strávit krásné Vánoce s lidmi, které máte opravdu rádi, budete si muset takovýhle zážitek zařídit svépomocí. Pokud ovšem nezvolíte ten nejbrutálnější z adrenalinových zážitků: „Vánoční svátky s kompletním příbuzenstvem“.
Jan Flaška
autor má špatné zažívání
Doporučte cizím lidem |
Nahrajte si to do čtečky |