Se stromečkem v pozadí

„Hele, vy máte doma černocha?“

Tuhle větu jste už asi slyšeli. Možná ji teď, když je venku chladno a sychravo, slýcháte dokonce častěji než v létě. Vstoupili jste zvenku do pěkně vytopené místnosti, zapomněli jste za sebou zavřít, a tím černochem se vám někdo snaží naznačit, že by bylo moc fajn, kdybyste za sebou ty dveře laskavě zavřeli a proboha nevětrali.

Význam tohohle politicky nekorektního dotazu jsem chápal. Hypotetický černošský sluha by za mnou dveře zavřel. Zato oblíbená věta mého táty, totiž „Ty máš snad v zadku oj?“ mě dlouho mátla. Netušil jsem, jak by oj od vozu mezi mými hýžděmi za mnou mohl zavřít dveře. Až po mnoha letech mi došlo, že člověk, prodloužený zezadu o oj, se nemůže otočit a zavřít za sebou.

V rodině jedné naší kamarádky se pro případ nezavřených dveří používá ještě jiná otázka – totiž „Ty máš snad v zadku stromeček?“ Kamarádka nám vyprávěla, jak v ní tenhle dotaz už od dětství vzbuzoval fantastické představy lidí, kteří chodí po světě s vánočními stromky zaraženými do pozadí. Dokonce hrála takovou soukromou hru: když šla po ulici, představovala si, kdo za sebou asi táhne jaký stromeček. Vypulírované dámě v kožichu přiřkla hrdě napřímenou jedličku, ozdobenou stříbrnými a zlatými girlandami; za vyvoněným diskotékovým žužoněm ležérně plandal umělý fialový stromeček, obalený blikajícími LED diodami; shrbená babička v ošumělém kabátě za sebou ztěžka vláčela zvadlý, opadaný smrček, z něhož se trousily poslední slaměné ozdůbky a svrasklá jablíčka...

Až se zase budete tlačit v nějaké adventní zácpě nebo celí zpocení čekat v předvánoční frontě, rozhlédněte se kolem sebe a vzpomeňte si na tuhle hru se stromečkem. Procvičíte si při ní fantazii a navíc vám zaručuju, že se na ostatní začnete usmívat. A to je přece to nejmenší, co pro své bližní můžete v adventním čase udělat.

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu