Milý Ježíšku,
je Advent, tak ti zase po letech píšu.
Já mám Advent rád, lidi jsou si v tom svátečním čase nějak blíž. Třeba včera ve frontě v Tescu k sobě měli hodně blízko. Do toho čekání nám hodná paní z rozhlasu vyprávěla pohádku O veliké slevě; občas ji ale přerušili koledou, takže jsem ztratil nit a nedověděl se, jak to dopadlo. Všude byla spousta světel a barev a chutí a vůní ve slevě a vánoční atmosféra se přímo dala krájet motorovou pilou s plynulou regulací otáček v akci za 2 490 Kč.
Píšu ti, Ježíšku, abych tě trochu podpořil; vím, že toho máš moc. Lidi ti diktujou seznamy dárků, co jim máš přinést. Zkrátka spousta nesmyslných zakázek od idiotských zákazníků v nesplnitelném deadlinu – do Vánoc! Klasika. Aby se to účetně stihlo ještě tenhle rok.
Člověk si proto říká, co by si tak měl přát, aby ti nepřidělal moc práce. Zdravíčko a štěstíčko nemáš v popisu práce, přejou si ho všichni a kdyby to fungovalo, tak by všichni vypadali jako Aštar Šeran nebo jako všichni ti roztlemení lidé ve Strážné věži a v Probuďte se. A to nevypadají ani náhodou, což znamená, že zdraví ani štestí zkrátka přinést neumíš.
Taky mě napadlo přát si trvalý světový mír, ale ten se zase špatně balí.
Ani z materiálních věcí mě nic nenapadá. Říkal jsem si, že bys mi mohl pod okno přistavit kontejner na všechny ty krámy, co jsem dostal k loňským a předloňským Vánocům, ale nakonec jsem si s nimi poradil sám – zabalil jsem je a letos se z nich budou radovat zase jiní lidé.
Možná kdybys mi přinesl nové vánoční ozdoby – loni jsme měli jen větev se slámovými hvězdičkami, ale letos už máme stromeček a já bych na něj chtěl skleněné ozdoby. Rád bych zažil Vánoce, co maj’ koule.
Ale ty si nakonec asi pořídím sám, ty už toho budeš mít i tak dost. A až tě přestane bavit shánět dárky, tak se prostě zastav, rozhlédni a nadechni. Vždyť je přeci Advent! V tomhle svátečním čase bys měl i ty spíš rozjímat a těšit se na svoje narození.
Tak zase za rok,
tvůj Honza
(prosinec 2010)
Doporučte cizím lidem |
Nahrajte si to do čtečky |