Život pod vlivem adrenalinu

Jsem vysloveně adrenalinový typ. Dalo by se říct, že adrenalinem doslova žiju a neuplyne snad den, abych něco adrenalinového nezažil. Přesto mi můj první, iniciační zážitek utkvěl víc než všechny následující.

Bylo tehdy vražedně horké léto, já seděl na břehu Máchova jezera a z bezpečné vzdálenosti se díval, jak lidé skáčou na dlouhatánské gumě z jeřábu, který se tyčil desítky metrů nad vodní plochou. Někteří se v nejhlubším bodě svého seskoku na vteřinu zastavili a téměř se dotkli hladiny jezera. Vypadalo to opojně a nebezpečně, ale přeci jen mi celá záležitost připadala až příliš zajištěná, příliš předpokládatelná. A v tu chvíli jsem se rozhodl. Vstal jsem a pevným, odhodlaným krokem jsem se v tom šíleném, úporném, už týdny trvajícím vedru vydal k úpatí jeřábu a tam si ve stánku s rychlým občerstvením koupil dvacet deka značně uleželého bramborového salátu s majonézou. Od té doby jsou pro mě risk, napětí a nebezpečí nedílnými součástmi života.

Nejsem v tom samozřejmě sám. Mám třeba kamarády, kteří s cílem nahonit si nějaký adrenalin vyrážejí do hor s chlebníky plnými karabin a maček, aby tu svépomocí zdolávali hrozivě vypadající skalní stěny. Já sice nikdy skálu neslézal, ale věřím, že to může být stejně dobrodružné, napínavé a nebezpečné jako byl onehdy můj vrcholný vysokohorský zážitek, kdy se mi povedlo zdolat Sněžku v lakýrkách do divadla, protože jsem jiné boty zrovna neměl.

Také se o mně málo ví, že rád skáču na kole. Profesionálové i cykloamatéři si za tím účelem pořizují bytelná profesionální skákací kola, kdežto mně stačí staré kolo, které se mnou skáče i na úplné rovince, protože je to zkroucený, rozpadající se krumpl, z něhož pořád něco odpadává. Jet na něm na nákup je adrenalinový zážitek – nikdy totiž nevíte, kdy vám upadne kolo nebo se utrhnou brzdy.

Každodenní dávku hormonu vzrušení si zajišťuju i dalšími drobnými napínavými zážitky, k nimž patří například botulinová dobrodružství při konzumaci klobásy, co byla několik měsíců vrostlá v zadní stěně ledničky, nebo vydloubávání kousků jídla ze zubů za pomoci odlamovacího řemeslnického nože. Hladina adrenalinu mi neklesá ani v noci, kdy spím na samém okraji rozkládacího gauče, který sdílím se svou ženou a dvěma dětmi. Jejich kopající nožičky mě ohrožují z jedné strany, zatímco v případě pádu z gauče na druhé straně se zřítím přímo do kolejiště pod vlak, mezi bagry, plastové koně a kostičky lega.

Je to ale právě doba dovolených a prázdnin, kdy mohu svým adrenalinovým choutkám konečně popustit uzdu naplno. I letos hodlám vzít všechny stánky s občerstvením ztečí – a ne, neotočím se před žádným. Vždyť ještě dnes, po tolika letech, se všechny toaletní mísy v okolí Máchova jezera otřásají při vzpomínce na mou dávnou odvahu.

Jan „Odvaha“ Flaška
autorovi koluje v žilách botulin

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky slovem číslo 19 (s diakritikou)

Odeslat