U vody

(naprosto a zcela velmi realistické, pravé české drama bez humoru)

Osoby:

Maruš a Pepa
(manželé přibližně stejného věku (libovolně od cca 30 do cca 60), nejlépe viditelně dobře živení. Kromě jednání č. 9 mají celou dobu na očích sluneční brýle.)

Propriety:

2 židle Velká taška, plná naplněných igelitek Krém na opalování Cigarety a zapalovač Láhev minerálky (plastiková) Zabalený chleba s řízkem

Letní oblečení pro oba Plavky pro oba Lavor s vodou Dvoje sluneční brýle Deka Jablka

Scéna:

Vlevo je lavor s vodou. Vpravo dvě židle. Uprostřed je místo pro deku, kterou tam později Pepa s Maruš roztáhnou.

Upozornění autora:

Hra je realistická, až naturalistická, a to na úkor kvality děje, dialogů, vtipnosti a postav atd.

______

1.

(Pepa a Maruš sedí na židlích. Maruš má na klíně velkou tašku, na jejímž vrchu je deka.)

Pepa: "Jéžiši, to je ale vedro, v tom autě! Už abysme byli u vody!"
Maruš: "To je děs. Jak ve skleníku. Já snad z toho auta skočim rovnou do vody, ještě voblečená."
Pepa: "No, a sme tady. Nevidíš někde místo k zaparkování?"
Maruš: "Támle je jedno!"
Pepa: "No jo, tak já tam zajedu. - Hele, vždyť je tu strom. Ty seš taky blbá, takovýhle místo mi radit. Nevidíš něco jinýho?"
Maruš: "Támhle je ještě jedno."
Pepa: "Ale to je na sluníčku."
Maruš: "Tady neni nikde stín. To bysme se museli schovat pod sedačku."

______

2.

(Pepa drží velkou těžkou tašku. Oba přecházejí z jedné strany jeviště na druhou.)

Pepa: "Tfuj, to je ale těžká, ta taška, cos do toho dala?"
Maruš: "No co, deku, pití, sušenky, chleba s řízkama, krém na opalování, ručníky, cigarety..."
Pepa: "To není možný, aby to bylo tak těžký."
Maruš: "No co se divíš, je to prostě tak těžký. Jen to nes, nepudem nikam daleko."
Pepa (hrabe se v tašce): "Koukej, vždyť sou v tom ňáký jabka... Co to je?"
Maruš: "No jo, počkej, já do toho dávala jabka, když jsem je koupila, že je pak vyndám, a zapomněla sem na to. Počkej, já to vemu zpátky do auta."
Pepa: "Prosimtě poď. Já to unesu."
Maruš: "Aspoň si budem moct dát jabka."
Pepa: "Každej kilo a půl."
Maruš: "Každej dvě. Koupila sem čtyři."

______

3.

(Přecházejí po jevišti sem a tam.)

Pepa: "Tady se ti to taky nelíbí? Kruci, ženská, rozhodni se už konečně! Takhle se nenadřeli ani Přemyslovi voli. Úplně mě bolí ruce vod těch jablek."
Maruš: "No jo, tak zůstanem tady. Je tu hodně sluníčka, ty s tou svojí hlavou dostaneš úžeh, pití nám zteplá a voda je tu kalná. Prosim."
Pepa: "No tak dem dál. - Co tady, tady by se ti nelíbilo?"
Maruš: "Vždyť je to hned u cesty, každej se na nás bude koukat, poď, pudem ještě támhle na kraj toho lesa."
Pepa: "Neblázni, Maruš, já už nemůžu. Vobešli sme celej rybník a já sem zplavenej vážně jak ten vůl. Já už se chci vykoupat, po tom autě a po tomhle."
Maruš: "Je to jen kousek. Poď, prosimtě. - No vidiš, už sme tu."
Pepa: "Tady sou mravenci. A komáři. A hovada."
Maruš: "A divoká lesní zvěř, že jo? Au! (plácne se přes stehno) No jo, tak dem dál."
Pepa: "Hele, vždyť my sme to celý vobešli, támhle je naše auto. To sem tam tu tašku moh rovnou nechat."
Maruš: "No tak se utáboříme tady, aspoň uvidíme na auto, aby nám ho někdo neukrad."
Pepa: "To sme rovnou mohli zůstat v autě."

______

4.

(Oba již převlečení do plavek, sedí na dece. Velká taška je prázdná. Z ní jsou vytahané a kolem deky rozložené nejrůznější věci, igelitové tašky, pytlíky a krabičky, láhev s minerálkou…)

Maruš: "Pepo, namaž mi záda, prosimtě."
Pepa: "Dyť si řikala, že hned z auta skočíš do vody."
Maruš: "No jo, ale já sem tim chozenim nějak vychladla. Na, tady máš krém. Namaž mi záda."
Pepa: "Co to je? Kolik to má stupňů?"
Maruš: "Jako myslíš faktor? Šesnáct."
Pepa: "Vokaž... No jo... Ježiši! To stálo stovosumdesát korun? Taková malá tubička takovýho svinstva?"
Maruš: "Nechceš se snad spálit, ne? Zrovna včera řikali na Nově vo nějakým popáleným vod vozónový díry."
Pepa: "Stovosumdesát korun? To sem ti za ty prachy moh koupit barel dehtu, vydržel by ti deset let a to, že by sis ho mazala místo krému, by na tobě stejně nikdo nepoznal."
Maruš: "No to seš teda dneska vtipnej, to jo, hahaha."
Pepa: "Tak vokaž ty záda, ať ti je namažu. - Čoveče, ty záda jsou jediný, co je na tobě ještě trochu plochý. Když zavřu oči, jako bych mazal břicho nějaký hezký holce."
Maruš: "Břicho mi můžeš taky namazat."
Pepa: "To si namaž sama, ty seš kuchařka, zvyklá hníst těsto."

______

5.

Pepa: "To je ale strašný horko."
Maruš: "Vem si tričko, ať nedostaneš úžeh."
Pepa: "Dyť sem namazanej tím tvým zázračným krémem. Abych se teď bál jít do vody, abych tu vzácnost ze sebe nesmyl."
Maruš: "To je krém proti spálení, ale úžeh můžeš dostat stejně."
Pepa: "Za ty prachy by měl pobíhat kolem mě a ovívat mě palmovejma listama."
Maruš: "Vem si to tričko a nekecej, ať pak doma neskučíš!"
Pepa: "Já si můžu dělat co chci a skučet jak chci! Tady mi nikdo nebude nic rozkazovat, sem snad dospělej člověk, ne?!" (Odvrací se a trucuje. Když se Maruš shýbá do tašky pro nějaké jídlo, chvatně si obléká tričko.)

______

6.

(Pepa kouří.)

Maruš: "Pepo, nechceš něco jíst? Mám tady ty řízky, tak ať se nezkazej."
Pepa: "Teď, když kouřim?"
Maruš: "Nééé. Až dokouříš."
Pepa: "Tak jo. Dej mi ten řízek."
Maruš: "Taky sou tu sušenky."
Pepa: "Já si dám ten řízek."
Maruš: "Nebo sou tu ty jabka."
Pepa: "Dám si řízek."
Maruš: "Taky sem vzala housky se salámem a sejrem."
Pepa: "Panebože! Řek sem, že budu ten řízek!"
Maruš: "No, ty naděláš. Na, tady ho máš." (podává mu ho zabalený v ubrousku)
Pepa: "Ježíšikriste! Teď ne, až dokouřim!"

______

7.

(Pepa zakusuje donesenou potravu, Maruš kouří. Oba se dívají nahoru.)

Maruš: "Hele, vono se zatahuje."
Pepa: "Aspoň nebude takový vedro. Já si sundám to tričko, vedro neni, teď úžeh nedostanu." (sundává si tričko)
Maruš: "Ale když nebude svítit sluníčko, nebude se nám chtít do vody."
Pepa: "Ty mluvíš jako bysme v ní už byli. Zatim tu sedíme skoro dvě hodiny a ještě sme nebyli ve vodě."
Maruš: "No jo. Ale taky hned pudem, jen co se zase ukáže sluníčko."
Pepa: "Když je takhle zataženo, je ti celej tvuj drahej krém k ničemu."
Maruš: "No vždyť až do teďka svítilo. A pudem se koupat, až já dokouřim a ty dojíš. Chceš ještě housku? Nebo jabko?"
Pepa: "Ne, ale napil bych se. Podej mi flašku. - Hele, vona se dělá zima. Nějak to profukuje."
Maruš: "No jo, tak to do vody asi nepudem."
Pepa: "Nežvaň, jeli sme sem takovou dálku a ani se nevykoupem?"
Maruš: "Jestli nevyjde sluníčko..."
Pepa: "Ale vyjde. Jen se přežene tenhle mrak..."
Maruš: "Docela fouká, co?"
Pepa: "No, mně je taky nějak zima. Vezmu si to tričko." (natahuje si tričko)
Maruš: "Fakt si nedáš jabko?"
Pepa: "Ty seš jak ta čarodějnice ze Sněhurky, pořád s těma jabkama. Proč si nedáš sama?"
Maruš: "Já se s nima netáhla takovou dálku. Já je jíst nemusim."

______

8.

Pepa: "Maruš, řekli sme si, že až zas bude sluníčko, tak pudem do vody."
Maruš: "Já se musim trochu rozehřát, abych se do tý vody těšila."
Pepa: "No tak to já si zatim zakouřim."
Maruš: "Tak já taky. Nechceš radši jabko? (Pepa ji plácá přes záda) Aaaaaaaauuuuuu! Co děláš?!"
Pepa: "Lezlo po tobě hovado, tak jsem ho zaplácnul."
Maruš: "Hovado seš ty! Tos musel dávat takovou ránu? Bez varování? Tys to udělal jen kvůli tomu, aby sis moh do mě bouchnout, že jo?"
Pepa (uraženě): "Příště ho klidně nechám, aby tě popíchalo. Ať tě třeba vysaje do krve."

______

9.

(Oba stojí u lavoru)

Maruš: "Di první."
Pepa: "Proč já? Ty si chtěla k vodě."
Maruš: "Di prosimtě."
Pepa: "Nestrkej do mě. Já pudu sám." (Namáčí do lavoru palec)
Maruš: "Jaká je?"
Pepa: "Brrrrrr! Ledová! Jestli do ní fakt chceš, budeš do ní muset skočit! Postupně to nemá cenu, to tě dřív odradí!"
Maruš: "Já sem slyšela, že by člověk neměl, když je rozehřátej, skákat do ledový vody, aby nedostal zástavu srdce."
Pepa: "A myslíš, že bys někomu chyběla? Ccc.."
Maruš: "Já myslela kvůli tobě, ale když seš takovej, tak si do ní klidně skoč!"
Pepa: "Ale prosimtě, kdo do ní skáče? Vždyť do ní jen pomalu jdu..." (šplíchne trochu vody na Maruš)
Maruš: "Necákej na mě!"
Pepa: "Potřebuješ zchladit!"
Maruš: "Já se vošplíchnu sama." (vleze do umyvadla a opatrně na sebe nalije trošku vody)
Pepa: "Tomuhle řikáš koupání, po kotníky ve vodě a dvě hrsti vody na ramena?"
Maruš: "Brrrrrrrrr! To je ledový! Já du pryč! Už sem úplně vosvěžená!" (utíká k dece)
Pepa: "No já do tý vody sám nepudu... Já bych šel, stačilo by, jen kdybys šla ty… Jenže když ty seš takovej srab…" (otáčí se a jde pomalu k dece)

______

10.

(Oba sedí na dece)

Pepa: "Kolik je hodin?"
Maruš: "Půl sedmý. Cože? Už půl sedmý? Teď pude v televizi Esmeralda!"
Pepa: "Prosimtě! Taková kravina!"
Maruš: "Hele hele, lepší než ten tvuj blbej fotbal!"
Pepa: "Vždyť je to úplně debilní! Vždyť se na to nedá koukat!"
Maruš: "A na fotbal jo? Zelený hřiště, na tom pobíhaj blbečci v dresech..."
Pepa: "Bože! To může říct jen ženská! Tam de o strategii! O přesnost! Má to napětí! Spád! Co má Esmeralda? Jen dvě pěkný-"
Maruš: "Kdyby byla Esmeralda blbost, nekoukalo by se na to tolik lidí!"
Pepa: "A co fotbal? Na ten se snad kouká málo lidí?"
Maruš: "Hodně, hodně lidí se kouká na fotbal. Jenže samý blbci."

______

11.

Maruš: "Namaž mi prosimtě záda."
Pepa: "Dyť sem ti je už mazal."
Maruš: "Musí se to mazat každý tři hodiny..."
Pepa: "...jinak se to zadře, že jo? Hele, je tu vůbec ještě něco k jídlu?"
Maruš: "Počkej, já se podívám... - Není. Jenom jabka. Ani sme si nedali."
Pepa: "Tak asi pojedem, ne?"
Maruš: "No, asi jo. Už je pozdě..."
Pepa: "Co s tou flaškou?"
Maruš: "Tu neber, nech ji tady, děckám na hraní."
Pepa: "Tady žádný děcka nejsou."
Maruš: "Zejtra přídou."
Pepa: "Ještě je v tom trochu vody…"
Maruš: "Já mám pro dnešek vody dost."
(chvatně sklízejí deku a hází igelitky do velké tašky, nechávají však po sobě různé odpadky)

______

12.

(Oblečení, přicházejí k židlím, Pepa otevírá klíčkem pomyslné dveře. Na místě deky zůstává plastiková lahev a kromě papírků, krabiček od cigaret atd. také igelitová taška, něčím naplněná.)

Maruš: "Jéžiši, to je ale vedro, v tom autě! Jak ve skleníku!"
Pepa: "Co se divíš, dyť celý vodpoledne stálo na sluníčku. Ale je to děs. Volant úplně rozpálenej..."
Maruš: "Už abysme byli doma. Já snad z toho auta skočim rovnou pod ledovou sprchu, ještě voblečená!"
Pepa: "Ježiš, jak já se těšim na studený pivo! Co dávaj dneska v televizi?"
Maruš: "Nedávaj ten zábavnej pořad s takovym tim... Tim... Ty víš... Takovej ten fousatej, plešatej..."
Pepa: "Jo jo jo, to se budem dívat."
Maruš: "Nevíš, jak má bejt zejtra?"
Pepa: "Na Nově řikali, že ještě větší vedro než dneska."
Maruš: "Co budeme dělat?"
Pepa: "Pojedeme se zase asi někam koupat, ne? Co může člověk dělat jinýho v takovým počasí?"

______

13.

Maruš: "Pepo, Pepo zastav. Zastav a obrať to."
Pepa: "Co blázníš? Proč?"
Maruš: "Pepo, my sme tam nechali ty jabka."

(Pepa přidává plyn)

______

Konec.

(1999)