Na blešáku

Jestli občas zajdete na bleší trhy, možná vás – stejně jako mě – napadá, odkud se všichni ti prodejci berou. Většinou jsou to pořád titíž lidé a je to nesourodá směska. Osamělá paní rozložila na deku své poklady a teď je odevzdaně hlídá: omšelé talíře, ohavné hrníčky s firemním potiskem, poklice, k nimž chybí hrnce. Lidé ji míjejí bez povšimnutí; tyhle věci máme doma všichni.

Vedle ní sběratel, co prodává odznaky a známky. Zapáleně debatuje se sousedním prodejcem, který přijel s bednami plnými rezavých autodílů. Vy se mezitím dáte do řeči s vulgárním chlapíkem v teplákovce, co se už rok snaží prodat hifi věž z minulého tisíciletí a klubko nabíječek, a zjistíte, že rozumí počítačům líp než vy, ajťák. O kus vedle se neudržovaný šedesátník bez předních zubů zasvěceně baví se svalovcem v tílku o výhodách herního ovladače k mobilu. Kdosi přivezl vozík s rozlámanou elektronikou, kusy počítačů a dalšími podivnými přístroji; přehrabuje se v něm teď spousta lidí. Elegantní sedmdesátník v drahém sportovním oblečení z té hromady vylovil dámskou intimní pomůcku, a ta mu teď zběsile vibruje v ruce. „U těchhle elektronickejch věcí buď nevím, k čemu jsou, nebo je nepotřebuju,“ konstatuje vedle něj jakási paní. O stánek dál prodává pán starožitné olejomalby a jeho sousedka prošlé kočičí žrádlo.

Tahle surrealistická setkání často připomínají příslovečné setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole. Tady na blešáku to snad ani není metafora – všechny ty věci tu seženete, a za dobrou cenu. Když pak doma své úlovky vyložíte před sebe, zaplaví vás euforie z toho, co všechno a za jaký pakatel se vám povedlo sehnat. Teprve když prvotní radost opadne, začnete se ptát sami sebe, co s tím vším vlastně budete dělat – a až úplně nakonec vám docvakne, že jste právě nalezli odpověď na otázku, kde že se vlastně berou všichni ti prodejci na bleších trzích.

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu