Hnacím motorem civilizace je lenost. Poznal jsem to ve chvíli, kdy jsme se se ženou trochu nedokázali dohodnout na tom, kdo dneska umeje nádobí, a situaci jsme vyřešili tím, že jsme špinavé nádobí nechali tvrdnout ve dřezu a šli navštívit kamarády. Kamarádi jsou moderní lidé, kteří na rozdíl od nás mají černou televizi o velikosti prostěradla, vlastní auto a dluhy. Krom toho také mají myčku nádobí. Když jsme u nich zazvonili, zrovna se trochu nedokázali dohodnout na tom, kdo dneska nandá a vyndá nádobí z myčky.
Na počátku věků lidé myli nádobí pracně pískem a pak ho chodili máchat ke splavu – nebo to bylo prádlo? – no, to už je dneska jedno. Každopádně, po nějaké době začali být líní nosit pánve a omáčníky a nože na ryby ke splavu a vynalezli proto teplou vodu, kterou obalili vodovodem, aby mohli nádobí mýt pohodlně doma. Protože byli ale pořád línější a línější, nestačilo jim ani to, a vynalezli myčky nádobí. Nevím, jestli vývoj mytí nádobí může ještě někam dál pokračovat; jak je ale vidět na příkladu našich přátel, lidé jsou pořád stejně líní i se všemi myčkami na světě, takže teď někdo bude muset vymyslet způsob, jak nádobí umýt, aniž by ho člověk musel někam dávat a zas ho vyndávat, jinak nastane konec civilizace.
Lenost samozřejmě posunula lidstvo i v mnoha dalších oblastech, například v lovu jedlé zvěře. Pralidé třeba zkonstruovali luk a šíp, protože už byli unavení z toho, jak musejí pořád kopat jámy na mamuty a pak do mamutů mlátit pazourky tak dlouho, dokud to mamuty neomrzelo a neumřeli. (Jiní pralidé, kteří byli ještě línější než ti, co lovili mamuty, zase přišli na to, že luk a šípy je možné používat nejen na mamuty, ale také na jiné pralidi, a že nejméně namáhavý způsob, jak získat jídlo, je vzít si luky a šípy a dojít si do vedlejší vesnice pro už uloveného, naporcovaného a okořeněného mamuta.) Také zemědělství vzniklo jedině díky lenosti pravěkých lidí, kterým se už nechtělo sbírat po lese bobule a kořínky, a tak vynalezli pole. Díky poli měli bobule a kořínky hned vedle baráku a při jejich sběru nemuseli riskovat, že si vypíchnou oko o větvičku nebo že spadnou do jámy na mamuta.
Celou plejádu příkladů, jak lidská lenost posouvá pokrok kupředu, pak nabízejí poslední dvě staletí našich dějin: aby lidé nemuseli nikam chodit, vynalezli auta a letadla; aby se vyhnuli návštěvě příbuzných, vymysleli telefon; aby se nemuseli zabývat hledáním pravdy, vymysleli propagandu; aby nemuseli zabíjet lidi jednoho po druhém, vynalezli plynové komory a atomové bomby; aby nemuseli přemýšlet, vymysleli televizi, a aby nemuseli kupovat pohlednice s roztomilými kočičkami a psát sprosté nápisy po zdech, vymysleli Facebook a internetové diskuse, kde je kočiček a nadávek dost a dost pro každého.
No a samozřejmě, aby nemuseli mýt nádobí, vymysleli myčky. Televizi a auto se ženou ještě nemáme, ale myčku už jsme si pořídili. Zatím stojí zabalená v garáži a čeká, až se dohodneme, kdo do ní z dřezu přeskládá naše okoralé a zatvrdlé nádobí.
Jan Flaška
autor je pokrokový
Doporučte cizím lidem |
Nahrajte si to do čtečky |