Každodenní zprávy
z Pandořiny skříňky

Jsou místa, kterým se rozumný člověk už zdálky vyhýbá: radioaktivní skládky, státní úřady, pracovní pozice v nadnárodních společnostech nebo semináře o probouzení vnitřní víly v každém z nás. Existuje však místo, jemuž se nevědomky vyhýbáme denně – a přitom je to pouhé kliknutí myší, co nás dělí od světa nekontrolovaného šílenství, skrytých běsů a lákavých nabídek na spodní prádlo. Ano, mluvím o složce „Spam“ v naší e-mailové schránce.

Maily, které se v téhle složce nalézají, pocházejí z paralelního vesmíru a lze je rozdělit do několika kategorií. První z nich jsou hádanky. Sám jsem třeba dlouho dumal nad správnou odpovědí u spamu s předmětem „Byli bychom chudší, pokud bychom to neměli“. Tipoval jsem, že to bude buď „svoboda“ nebo „láska“, ale ukázalo se, že správná odpověď je „karta na slevy v řetězci s elektronikou“.

Další kategorii tvoří poučné historky a užitečné rady do života. Například v anglicky psaném příběhu „Vyléčila jsem si genitální opar za tři dny“ se mi svěřuje dívka jménem Harold Wilson, že ji její přítel nakazil ošklivými puchýřky, ale ona naštěstí objevila metodu, jak tuto nevyléčitelnou nemoc vyléčit, a to za pomoci třicetiminutového videa. V něm vystupuje ošklivý tlustý chlap, který vám po spoustě laciných počítačových animací prozradí, že oním přírodním prostředkem je peroxid vodíku říznutý mateřským mlékem. (Právě jsem vám ušetřil třicet minut života.) Chcete-li se ale dozvědět, zda tenhle koktejl snídat, inhalovat nebo natírat, musíte si od zmiňovaného chlapíka koupit objemnou knihu, která už svým názvem „Přírodní léčba genitálního oparu“ aspiruje na to, aby zaujala čestné místo ve vaší knihovně.

Třetím typem spamů jsou ujištění, že vás má někdo rád. „Spoj se s farmáři, zemědělci a svobodnými lidmi z vesnice hledajícími lásku s někým, jako jsi ty“, vyzýval mě včera jeden z nich a dodával: „Najdi Lásku s Místními Farmáři – flirtuj s atraktivními zemědělci a domluv si rande!“ Už už jsem chtěl na tuhle lákavou nabídku agrární vášně odpovědět, ale pak mi došlo, že nevím, kde bych po akci narychlo sháněl peroxid a mateřské mléko.

Další druh spamů jde zařadit jedině mezi „nezařaditelné“. Sem patří kupříkladu mail od jakéhosi lingvistického inovátora s názvem „Aby si stál, jak KŮL“. Protože zaražený jak kůl stojím často i bez cizího přičinění, ani jsem ho neotevřel. Stejně tak jsem odmítl i nabídku na „Nástroj tvrdý jako beton, kdy jen chceš“ – kladiv mám totiž plný sklep a další nepotřebuju.

Nejvyšší formou spamu jsou ale zenové kóany. Otřepané „Jak zní tlesknutí jedné ruky?“ dneska stěží někoho donutí k přemýšlení. Zato když před zenovou meditací zabrousíte do nevyzpytatelných vod spamu, najdete v nich řadu krásných nových kóanů, na něž neexistuje rozumná odpověď. Já například už pěkných pár dní přemýšlím nad otázkou (cituji doslova): „co bys řekl, kdyby zmizely šváby?“ Zatím je to pro mě situace tak nepředstavitelná, jako kdyby ze světa zmizely spamy.

Jan Flaška / autor se z toho musí spamatovat

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky slovem číslo 16 (s diakritikou)

Odeslat