Je to v genech

Pamatuju se, že jsme se někdy na gymnáziu učili o tom, co je to „determinace“. Česky by se to dalo přeložit jako „předurčení směru života“ a člověku minimálně půlku toho života trvá, než pochopí, co se tím myslí.

Mám dvě malé děti, což mi poskytuje možnost pozorovat determinaci v přímém přenosu. Nechápu, která část DNA může za to, že holčičky milují cokoli, co se třpytí, je to růžové nebo alespoň duhové, má to křídla, je to podobné koni, zní to jako Michal David nebo je to prostě jen hnusné. Stejně tak nechápu, jak už dvouletí chlapci bez významnějších životních zkušeností mohou projevovat afinitu k popelářům, bagrům, buldozerům, vrtačkám, traktorům, hasičským autům, robotům na vysílačku, monster truckům, dinosaurům s blikajícíma očima a jiným parádním a skvělým věcem. Jasně, třpytící se Michal David sedící na duhovém jednorožci má něco do sebe, ale blikajícímu popeláři v buldozeru na vysílačku se nevyrovná, to se na mě nezlobte.

Kdysi kdosi dělal pokus s tlupou šimpanzů v zoo. Dali jim do výběhu hromadu hraček – panenek a autíček. Šimpanzí samičky si prakticky okamžitě rozebraly panenky, zatímco šimpanzí samečci rozebrali autíčka a snažili se z nich vymontovat motorky, aby si z nich mohli vyrobit miniaturní dinosaury s blikajícíma očima na dálkové ovládání. No dobře, nesnažili. Ale přísahám, že s těmi autíčky si fakt hráli, a přitom opravdové auto nikdy neviděli, nebyli to žádní lidé, co těmi auty přijeli do zoo, byli to šimpanzi, zástupci lidoopů, nejinteligentnějších zvířat na planetě, co po sobě na potkání házejí výkaly, což je vlastně jediná věc, kterou se nějak zásadně liší od lidí. Lidé, aby si kompenzovali nutkání házet po sobě výkaly, vynalezli internetové diskuse.

Je škoda, že šimpanzům tenkrát do té klece nasypali jen panenky a autíčka. Mít opičáci větší výběr, jsem si jistý, že by si samičky vybraly ještě DVDčka s uslzenými romantickými filmy, depilační krémy a krajkové spodní prádlo, složité jako Mezinárodní kosmická stanice. Šimpanzí samečci by se zase zavřeli někde v koutku s časopisy, v nichž by byly fotky análního sexu s vyholenými orangutaními samičkami.

Ovšem co se determinace týče, je vaše pohlaví pouhý začátek. Dalším důležitým krokem vstříc nenávratnu je volba školy.

Uvedu příklad: když vystudujete jakoukoli školu, jen vzdáleně připomínající umění, budete první, koho vaši kamarádi osloví, až budou chtít nafotit svatbu: originálně, vtipně, zadarmo a aby to na fotkách slušelo i tetičce Bóže, které nikdo neřekne jinak než „Yoda“. Červený diplom z kybernetiky a nanorobotiky vás zase předurčuje k tomu, abyste až do smrti všem příbuzným a známým opravovali počítače, jejichž plochy zdobí deformované fotky uslintaných batolat zakryté stovkami ikon s názvy jako „Nová složka (15)“ a „ksdjhgkdfg (8).pdf“. Studium ortopedie na lékařské fakultě vám dopomůže k otravným žádostem všech známých a kamarádů o recepty na různé předpisové dryáky, co mají strašlivé vedlejší účinky a slušnou cenu na černém trhu s narkotiky. Jsem si jistý, že podobně jsou na tom i automechanici, právníci nebo kuchaři. Pokud chcete, aby vás lidi s ničím neotravovali, nezbývá vám než vystudovat scénografii, aplikovanou etiku nebo, nedejbože, pedagogickou fakultu.

Apropó – co se učitelství týče, být učitelem není povolání. Sám jsem učitel, takže mi můžete věřit. Není to ani poslání, jak si myslí spousta lidí, zejména učitelů. Učitelství je genetická vada, něco jako když jste albín, trpaslík nebo železničář, a tahle vada způsobuje v jedinci nutkavé puzení ostatním lidem pořád všechno vysvětlovat, což je přesně ten důvod, proč po učitelích nikdo nikdy nechce nic vysvětlit. Klidně se s vámi vsadím, že by vás ani ve snu nenapadlo, abyste se mě zeptali, co to znamená „determinace“.

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu