Fejeton jak prase

Ležel jsem u vody a díval se, jak se jakýsi tlouštík vorvaním pohybem vrhá do vln.

"Jaká je voda?" ptal se ho kamarád ze břehu.

"Čistá, ale studená jak prase!" odpověděl tlouštík.

Jeho společník zavrtěl hlavou: "Tak to tam nejdu, jsem ze sluníčka rozpařenej jak prase!"

"Není to tak hrozný, jenže ty seš srab jak prase," ušklíbl se tlouštík ve vodě.

"Nejsem, akorát tebe chrání sádlo, protože seš tlustej jak prase, vole!"


A tu mě napadlo, jak k tomu přijde to nebohé prase*. Jedno z přikázání praví, že nemáme brát jména Božího nadarmo, na jméno prasečí se ale nic takového nevztahuje, a tak se prase válí v našich ústech co chvíli. Jen si to představte: Narodí se selátko. Roste a roste, a jen co se z něj stane normální prase, začnou si ho lidé brát do úst, aniž by o tom vědělo. Ba co víc, pomlouvají ho za jeho zády, přirovnávajíce k němu lidi a věci, se kterými ubohý savec nemá nic společného. Špinavý jako prase, smradlavý jako prase, tlustý jako prase, hnusný jako prase, blbý jak prase, těžký jako prase, ale taky horký jako prase, studený jako prase, slizký jako prase, vychytralý jak prase, zelený jak prase, romantický jak prase... Prase, nevědomé jak prase, netuší, že pro toho tvora, od nějž přijímá potravu, důvěřivé jak prase, je jednotkou špinavosti, smradlavosti, tloušťky, hnusnosti, blbosti, tíhy a kdovíčeho ještě. Spokojeně hltá pomeje a netuší, že je neustále používáno coby náhražka za hodnotnější přirovnání. Je dobře, že je blbé jak prase, protože kdyby bylo chytré jak prase a dozvědělo se, co si o něm lidé říkají, dostalo by z toho depresi jak prase, a ani fakt, že má svůj vlastní chemický prvek - totiž praseodym - by ho z ní nedokázalo vyprastit. Proti jeho prasečí vůli ho lidé neustále berou do úst s takovou lehkostí, že si často ani neuvědomují, že mají v puse prase. Na sklonku svého špinavého, smradlavého, tlustého, hnusného, blbého atd. života je prase zabito, rozemleto, naplněno do vlastních střev a zabalené v igelitu prodáváno v supermarketech coby výběrová lahůdka. Nato je zakoupeno zákazníkem a následně vzato do úst naposledy. Pokud ho zákazník při vaření nezprasí a ono nepopraská, pochutná si na něm jak prase.


Jenže já bych vás málem připravil o konec celého příběhu, napínavého jak prase. Tak tedy ten hubenější se do vody nakonec taky odvážil a nechal už prasata na pokoji. Prohodil sice ještě několik slov, ale ta neměla se zvířaty nic společného. Vztahovala se k jeho kamarádovi a zároveň k zcela nelékařským názvům některých částí lidského těla a jejich výměškům. Mezi vlny postupoval zprvu pomalu, a když mu voda začala smáčet plavky, rychle do ní vnikl. Byla studená, a tak u toho řval jak kráva, tedy vlastně prase.

______________________
* na Moravě „sviňa“

(1999)

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky pozpátku slovo mail

Odeslat