Bydlet je životu nebezpečné

Pokud je mi známo, patří „přestavba domu“ na přední místo mezi věci, co dělají jen maloměšťáci, a to hned za nošení prošívaných bund a nadávání na Havla. Navzdory tomu jsme se se ženou rozhodli, že náš dům potřebuje přestavět, protože už nemáme kam dávat děti. Kotce na zahradě jsou hezká věc, ale děti v nich nemůžou zůstat celý život.

Při tak velké akci, jakou je rekonstrukce rodinného obydlí, je nezbytné si hned na začátku ujasnit role, které kdo bude plnit. Já se na svou roli stavebníka připravil tím, že jsem si v krámě koupil veliké kladivo a spoustu sekundového lepidla, kdežto žena si jako strážkyně rodinného krbu napůjčovala knížky o feng šuej a o stavbě přímořských haciend. Rozdělili jsme si to spravedlivě: moje žena vybírá odstín dlaždiček v koupelně, kdežto já vybírám peníze ze svého stavebního spoření. Já řeším, kudy bude proudit elektrická energie, zatímco žena řeší, kudy bude proudit energie čchi.

Pro nás muže začíná každá přestavba domu tím, že si naplánujeme, jak dokonale bude dům po přestavbě vypadat, načež ho s gestem haura necháme z větší části zbourat. Při pohledu do jeho trosek pak začneme plakat a naříkat, že na opravu nemáme peníze, sílu ani nervy a že by bývalo nejlepší nechat to tak, jak to bylo předtím. V tu chvíli nastupují ženy, aby nás objaly, ukonejšily a dodaly nám sílu a optimismus tím, že nám začnou uprostřed těch ruin vykládat, kam všude přijdou truhlíky s pelargóniemi.

Teprve, když člověk stojí po kolena ve staré stavební suti, uvědomí si, jaký vývoj v poslední době urazily stavební technologie. Postavit dům je dnes snadné, domy se staví ze samých moderních materiálů jako je beton, hřebíky a sekundové lepidlo, ovšem právě ze staré suti poznáte, o kolik složitější to měli naši předkové, kteří pro stavbu domů používali hlavně saze, červotoče a shnilotinu.

Jakákoli stavba domu patří podle psychologů k největším životním stresorům, a je to úplná pravda, zvlášť pokud se vám pod nohama pořád motají dva další malé stresory, které pištivými hlásky vyžadují pohádku a vykakat. V takové situaci je zhola nemožné vymýšlet rozmístění pelargónií a situaci nám nijak neusnadňuje ani kniha o feng šuej. Podle čínského horoskopu žena zjistila, že na místě, které v domě odpovídá její kariéře a finančnímu zabezpečení, máme záchod. A to je na tom ještě dobře! Podle mého čínského horoskopu totiž máme záchod na místě, které je zodpovědné za můj milostný život. Navíc se ukázalo, že východní filosofie feng šuej je v rozporu s filosofií našeho instalatéra, který nám odmítl vyhloubit na půdě studnu.

Ani druhá ženina kniha, totiž „Dům a jeho tajemné síly“, nás neuklidnila. Náhodně jsem ji otevřel a přečetl si, že „hranaté noční stolky vysílají celé pletence nebezpečných šárů, které doslova rozřezávají naše bezbranná spící těla na tenké proužky“. O pár stránek dál byla spousta obrázků, které radily čtenáři, jak do ložnice nesprávně umístit postel. Jestli vás to zajímá, tak je to jakkoli. Ať si dáte postel kamkoli, pokaždé vás prošpikují nebezpečné šáry. Jediné správné umístění postele je na hřbetě delfína, kde ji ze všech světových stran přidržují andělé a víly.

Takže duchovno při přestavbě domu jsme byli nuceni z praktických důvodů omezit na prosté modlitby. Prostě se modlíme, aby na nás ten barák nespadnul, když se do něj kopne. A kdyby k tomu náhodou došlo, tak se holt nastěhujeme na zahradu k dětem do jejich kotců.

Jan Flaška
autor je špikován šáry

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu