Víceúčelový fejeton k vodě a ohni

(psáno pro časopis Sem Tam, leč publikováno pouze ve zkrácené anglické verzi)

Pokud si tento článek čtete u vody, udělali jste mi právě velikou radost. Poté, co jsme měli červen v dubnu, červenec v květnu a duben v červnu, jeví se mi jako čiré hazardérství psát na prázdniny článek o koupání. Fejetonista je však občas nucen podstoupit riziko, že se tématem utne a že letní počasí bude spíš než k vodním hrátkám svádět k úvahám o  globálních klimatických změnách. Hledaje tedy záložní téma pro letní fejeton, chytrácky jsem se pojistil ohněm, neboť voda a  táborák patří k létu stejně jako nabubřelost a hulvátsví k české politice.

Ať už je ale počasí jakékoli, stejně vám budou v létě všechny obchody vnucovat všechny možné pomůcky a podpůrné prostředky pro koupání, a to za pomoci letáků s rozesmátými polonahými lidmi, co leží pod palmami vedle obrovských opalovacích krémů a říkají věci jako „Tady jsem člověkem“ a „Vodě rezistentní“.

Ačkoli to není vidět, ti lidé na letácích se ve skutečnosti koupou. Koupání se provádí tak, že ležíte někde u vody – ležíte, protože u vody se nikdy nesedí, vždycky se leží. U ohně se naopak vždycky sedí a nikdy neleží; tak už to mají ty živly rozdělené. Společné mají naopak to, že vodou i ohněm se dá topit.

Většina lidí se k vodě ovšem nechodí topit, ale potit. Potit se lze i u ohně, ale lidé se raději potí u vody. Lidé se sice u vody potí, ale říkají, že se opalují. Opalovat se lze i u ohně, ale lidé se raději opalují u vody. U vody se lidé opalují dobrovolně, u ohně nedobrovolně. Když chtějí snížit pravděpodobnost, že se spálí, tak se lidé u vody namažou. Když se lidé namažou u ohně, tak se riziko, že se spálí, naopak zvýší.

Kromě čtení se toho u vody nedá mnoho dělat – nepočítáme-li opalování, které se ovšem dělá samo. Výjimku tvoří jedině rybáři a pohlavně nadržení. V tomto ohledu je podivuhodné, kam až dokáže zajít lidská odvaha – mnozí dokonce ani nehledají skrytá místa, v nichž jsou beztak jejich vášní nabitá těla identifikovatelná podle chvějícího se křovíčka; roztoužené jedince je často možné zahlédnout i na plném slunci a  na odiv ostatním! Ano, je neuvěřitelné, že někteří občané dokáží dát průchod svým vášním takhle nestydatě a na očích veřejnosti rybařit i bez rybářské povolenky.

Ať už jste šli k vodě lovit nebo ne, jistě jste si vzali sluneční brýle. Jde o nepostradatelnou pomůcku, kterou muži používají k tomu, aby utajili své chlípné pohledy na obnažená těla ve svém okolí a ženy k tomu, aby utajily fakt, že kontrolují, kolik chlípných pohledů ještě dokáží přilákat. Mnoho lidí si navíc myslí, že když už vyvalí svou nevzhlednou fýsis na odiv ostatním, nikdo je za brýlemi nepozná. Tyhle lidi nejlépe poznáte právě podle jejich brýlí.

Ne všichni se ale za svá těla stydí. Pro takové jsou určeny tzv. nudapláže. Nudapláž je jediná pláž, kde se nenudíte. Ostatně, vždyť nahota je něco naprosto přirozeného! Lidé by měli častěji chodit na nudapláže. Je to osvobozující, zábavné a poučné; když ne pro vás, tak pro ostatní. Myslím, že na nudaplážích by se daly pořádat bezvadné podnikové večírky. Hned by každému bylo jasné, co si jejich šéf svým drahým vozem a  arogantním chováním v práci ve skutečnosti kompenzuje.

Zatím jsem nezmínil věc, kvůli které lidé údajně jezdí k vodě: vodu. Přechod z vyhřáté deky do studené vody není snadný a provádí se tzv. osmělováním. Osmělování se do studené vody je jako svádění krásné ženy: člověk se k ní nejprve přiblíží, pak zkusí, jestli má vůbec cenu pokračovat dál, následuje zatahování břicha a tanečky. Když je v tom člověk až po pás, začne přešlapovat na místě. Nastává rozhodný okamžik: buď jde od toho (a namlouvá si, že mu to takhle vlastně stačí) nebo do toho (a riskuje, že se v tom pořádně vykoupe, že bude plavat nebo že se v tom dokonce utopí). No a když to má všechno za sebou, tak sice vypadá jak zmoklá slepice, ale tváří se jako vítěz. K výše uvedenému postupu nedochází, když je vlažná a nebo dokonce teplá. To se pak do ní člověku kolikrát ani nechce.

Výše uvedený proces ale podstoupí jen zlomek odvážlivců. Většina lidí zůstává v bezpečné vzdálenosti svých dek a o vodě jen žvaní. Vypráví si, že už na to nemají věk, že voda je příliš studená, příliš špinavá nebo zkrátka příliš mokrá, než aby do ní lezli.

Zatímco polehávání u vody bývá nezřídka (ne)činností individualistickou, letní táborák si je schopen na zahrádce udělat sám pro sebe jen opravdu zarytý vlk-samotář. Večerní oheň je totiž společenský rituál, jemuž předchází dlouhá příprava, srovnatelná s japonským čajovým obřadem. Muži nanosí a  nasekají dřevo, nařežou pruty, postaví hranici, přikutálejí soudek piva, připraví buřty a zapálí oheň jednou sirkou, zatímco ženy slavnost opékání zdržují přípravou krájených okurek, salátů, paprik a podobných hnusárniček, které táborák znesvěcují zdravotním nádechem. Někteří lidé se na posvátný večerní oheň dokonce připravují už odpoledne během opalování – v podvečer jsou z nich slušní rudokožci.

Příslušníci kmene, posedávající kolem táborajícího plápoláku, posilují družbu za pomoci kolujících lahví a krabic s ohnivou vodou a popotahováním z jointa míru. Díky tomu má zábava u ohně několik postupně klesajících úrovní:

1) Volná konverzace
2) Vyprávění historek ze života
3) Vyprávění historek ze života našich známých
4) Vyprávění vtipů
5) Vyprávění takových těch nekonečných vtipů bez pointy
6) Tiché zadumání, pokročilá opilost, bezvědomí
7) Trampské písně

Když jsou na břehu Niagáry konečně dolouskány všechny buráky a kopne se do tý bedny, plamen se zháší vodou z  říčky a pokud se nepoperou nožem nebo sekerou, tak jdou všechny ovečky dávno spát. Po dlouhé noci však zpravidla nenásleduje tulácký ráno, natož rosa na kolejích, ale kocovina, brufen a  panthenol. Zatímco za oknem zuří léto, my se můžeme v posteli radovat, že nechytíme klíště.

Věřím, že stejně jako já si ani vy letos vodu a  oheň, ty dvě tradiční součástky léta, nedokážete odpustit. Samozřejmě, že pouze v případě, že o prázdninách bude alespoň květen a ne březen nebo listopad.

Honza Flaška

P.S.: Na přání autora byl tento fejeton vytištěn na ekologickém recyklovaném papíře, při jehož výrobě nebyl použit chlor. Po přečtení fejetonu u vody je tedy možné jej použít na podpal posvátného ohně. Když to nechytne, polejte ho trochu ředidlem.

(červen 2009, úpravy srpen 2012)

Ilustrace:
Lenka Pužmanová
myslenka.info

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu