Úvod do kroužkování lidí

(psáno pro časopis Sem Tam)

Vypuklo nám ideální téma pro fejeton, konkrétně nový školní rok, což znamená, že si teď každý žblabuňka bude brát do úst státní maturity, Komenského a Rámcový vzdělávací program, takže já raději zpracuji jiný, čím dál tím závažnější problém: kroužkování lidí. V září se totiž lidé hlásí do zájmových kroužků, aby se tam naučili mít talent.

Současná doba trpí nadbytkem lidí, kteří nevědí, co se sebou. Každý správný moderní člověk sedí celý den za počítačem, zcela neztotožněn se svou prací, aby pak s odchodem z kanceláře, co motýl vylíhnuvší se z kukly, dal plně vyniknout pestrobarevným křídlům svého talentu a nalepil ublemcaný ubrousek s obrázkem běžícího koně na květináč z polystyrénu. Říká se tomu „decoupage“ a určitě už vám to někdo dal k Vánocům.

Decoupage čili „ubrousková technika“ je ovšem jen jednou z  možností, jak projevit svůj skrytý talent a vyrobit si umění svépomocí. Můžete taky například kreslit pravou mozkovou hemisférou. Tou kreslí lidé, co neumějí kreslit normálně tužkou. V kurzu kresby mozkem se dozvíte, že máte v hlavě zajímavou věc a že když nakreslíte Helenu Vondráčkovou vzhůru nohama, bude její portrét fakt podobný Heleně Vondráčkové, i když trochu jako by byla na masáži obličeje ve výběhu zfetovaných nosorožců.

Jsou-li vašim výtvarným pudům dva rozměry málo, přihlašte se do kroužku keramiky, kde se vyřádíte ve 3D. Tady můžete svým keramickým andělům lisovat vlasy lisem na česnek až do alelujá nebo alespoň do té doby, dokud se z toho váš akademií odchovaný učitel nezblázní. Do keramického ateliéru můžete navíc vzít i  svá dítka – z hlíny vám vymodelují žížal a sněhuláků, kolik jich jen vaše police unesou, a své snahy korunují výrobou popelníku s  krtečkem o rozměrech a váze kráčejícího rypadla.

Umění ale nemusí být jen výtvarné. Například kurzy orientálních tanců nalézají krásu i v prostém pohybu. Většina lidí nosí svůj rosolovitý pupek se stejnou pýchou jako Quasimodo svůj hrb, ovšem lekce břišního tance dokázaly i ženám, zvícím Buda Spencera (případně Buda Spencera a Terrence Hilla dohromady) vsugerovat myšlenku, že pupík je nejerotičtější část ženského těla. Teď už jen zbývá to vsugerovat mužům. Jako muž bych rád upozornil, že orientálním tancem se jim to nepodaří.

Anebo kurzy zpěvu! Zpívání je uvolňující pocit, který ze současné moderní civilizace prakticky vymizel. Většina z nás umí zazpívat jenom Family Frost a hymnu. A přitom se věnovat hudbě může skutečně každý! Znám hudební kroužky, do nichž může podepsat přihlášku i právě narozené nemluvně (nekecám), přičemž bude následně nuceno vystupovat na vánoční akademii. Jen nevím, jestli jako účinkující nebo jako nástroj.

To u kurzů angličtiny pro kojence je to alespoň jasné. Jazykově vybavená nemluvňata si mohou se svými mezinárodními kolegy vyměňovat informace o nejnovějších trendech v sání mléka a  vypuzování výkalů.

Pořadatelé rozličných kurzů nezapomínají ani na starší generaci. Vaši babičku, která si už leccos plete, můžete přihlásit na pletení košíků, zatímco dědečka uklidíte na PC kurz, kde se vám na stará kolena naučí chytit myš a zavirovat počítač.

Zajímavých kroužků, na nichž se vám může vyskytnout talent, je zkrátka spousta. Protože je náš časopis zaměřen kulturně, nezmiňuji se o kroužcích sportovních, ačkoli jejich oblíbenost je možná ještě větší než těch kulturních. Ambiciózní rodiče si v  Blesku přečtou něco o platech fotbalistů a pak pošlou svého chlapce do fotbalu ihned poté, co se naučí kopat v lese do prašivek. A jsou i násilnější sporty! Jednou jsem zaslechl o  matce, která své čerstvě narozené miminko poslala do baby boxu.

Pokud se vám můj článek zdál krutý, špatný a napsaný zcela bez talentu, pak vězte, že jsem ho psal pravou mozkovou hemisférou a  celou dobu si u toho zpíval Family Frost.

(září 2009)

Ilustrace:
Lenka Pužmanová
myslenka.info