Test o steronu

Narazil jsem na internetu na test, z něhož jsem se měl dozvědět, zda jsem žena nebo muž.

Z výsledků jsem strach skutečně neměl. Je to už asi patnáct let, kdy bylo naposledy možné zpochybnit mou sexuální identitu. Na jakémsi večírku jsem si tenkrát oblékl podprsenku – detaily si nepamatuji, jen to, že jsem onu podprsenku stáhl z nějakého kamaráda. Navíc disponuji tolika typicky mužnými rysy, že mi v testu prostě nemohlo vyjít něco tak strašného, jako že jsem žena: nosím plnovous, u romantických filmů brečím jen smíchy a pokud bych si měl vybrat mezi nocí strávenou s nejkrásnější modelkou zeměkoule a nocí strávenou s nejkrásnějším modelem iPhonu, vybral bych si sedět s kamarády v hospodě a vykládat jim o tom, co jsem mohl dnes v noci dělat, kdybych tu teď neseděl s takovými kretény. Což znamená, že jako každý správný muž jsem i já nevyčerpatelnou studnicí chlapáckých keců.

Už první otázka zmiňovaného testu však zasáhla Achillovu patu mé maskulinity. „Jak dobře se orientujete v mapě?“ ptala se mě potměšile. Přeskočil jsem odpovědi „Skvěle“ a „Někoho se zeptám“ a zaškrtl „Držím mapu otočenou ve směru pohybu“. Nebylo to sice úplně přesné, ovšem odpověď „Poté, co jsem nebyl v atlasu ani schopen najít město, v němž se právě nacházím, jsem si zapnul GPSku, kterou jsem otáčel ve směru pohybu tak dlouho, dokud mi neupadla na zem“ v dotazníku chyběla.

Následující dotaz zněl: „Vaříte složité jídlo, do toho hraje rádio a k tomu ještě přijde telefonát od vaší partnerky. Co uděláte?“. Nevěděl jsem, jak odpovědět. Nejsložitější jídlo, které umím uvařit, je čaj, a rádio neposlouchám od té doby, co jsem zjistil, jaká hudba se z něj ozývá. Převedl jsem si tedy dotaz na analogickou situaci ze svého života: „Nacházíte se uprostřed bitvy v počítačové hře, do toho řve vaše hladové dítě a k tomu ještě přijde telefonát od vaší partnerky. Co uděláte?“ Na takovou otázku už nebyl problém zvolit správnou odpověď. Vybral jsem „c) řeknete partnerce, že vaříte a že jí zatelefonujete, jakmile skončíte s vařením.“

Vůbec žádné potíže mi nečinilo zodpovědět otázku „Vaší přítelkyni se něco porouchalo. Co uděláte?“ Z možností jsem bez váhání vybral „c) zjistíte, jak přístroj funguje, a pokusíte se ho opravit“. Doma máme plný sklep přístrojů, u nichž jsem zjistil, jak fungují, a pokusil jsem se je opravit.

Zasekl jsem se ovšem nad bodem sedm: „Rozhodujete se na základě: a) intuice / b) dostupných informací a intuice / c) faktů, statistiky a přesných údajů“. Dumal jsem nad odpovědí snad deset minut, ale nakonec jsem dal na svou intuici a zvolil céčko.

Otázka číslo 15 byla podobně záludná: „Na večírku jste představeni sedmi či osmi dosud neznámým lidem. Druhého dne: a) si snadno vybavíte jejich podobu / b) si vybavíte některé tváře / c) si spíše budete pamatovat jejich jména“. Býval bych potřeboval ještě déčko: „d) si nepamatujete, že jste vůbec byli na nějakém večírku, natož počet nějakých lidí; ve skutečnosti se hlavně modlíte, aby si vás právě ti neznámí lidé, kterým jste byli představeni, nedejbože nepamatovali.“ Nakonec jsem zvolil béčko s tím, že se dříve či později fotky se jmény alespoň některých těch lidí objeví na Facebooku.

Jako dokonalý chlapák jsem se ale projevil u otázky týkající se nakupování. Byl jsem hrdý, že nemusím odpovídat „a) postupujete impulzivně, zejména pokud jde o mimořádné nákupy“ ani „b) máte všeobecný plán, ale nedržíte se ho zcela striktně“ – byl jsem jasné „c) čtete popisy zboží a porovnáváte ceny“. Považuji se za systematika a doslova nenávidím, když moje žena v záchvatu nakoupí impulzivně mléko a rohlíky hází do košíku, aniž by si přečetla jejich popis.

Pak už to šlo s celým testem pěkně z kopce, neboť bylo jasně vidět, že ho sestavovala žena. „Co děláte nejraději po dlouhém dni?“ vyzvídala autorka například, aniž by uvedla správnou odpověď („Všechny dny jsou stejně dlouhé a jediný dlouhý den v roce je na podzim, když se mění čas z letního na zimní.“). Stejně tak by chlapa nenapadlo ptát se, jak jste na tom s tancem. Je nad slunce jasné, že odpovědi „a) hudbu doslova cítíte / b) jste šikovní jen na některé tance / c) s rytmem máte potíže“ musela vymýšlet ženská. Jediná správná chlapská odpověď totiž zní „d) pokud se vám nepodaří předstírat spánek, snažíte se to uhrát na epileptický záchvat“.

Nakonec mi vyšlo to, co v tomhle testu muselo vyjít každému muži: totiž, že jsem žena. Samozřejmě to bylo proto, že pod otázkami chyběly ty opravdu správné chlapácké odpovědi. Na druhou stranu: moje žena má teď alespoň písemně potvrzeno, že se potřebuji obklopovat přítelkyněmi a nikoli jinými chlapy. Nemusí na ně přitom žárlit, protože v tom není nic erotického; s nikým jiným než s holkama si prostě tak dobře nepokecám o všech těch přístrojích, co máme doma ve sklepě.

Jan Flaška
autorka je muž