Potvrzeno: muži a ženy se od sebe liší

Jsem zastáncem naprosté rovnoprávnosti mezi muži a ženami, přesto jsem ale si všiml, že v určitých oblastech se od sebe trochu lišíme: například ženy mají těla, jejichž stavba jim nějakým záhadným způsobem umožňuje rodit úplně malé děti a ještě u toho stíhat telefonovat s maminkou, kdežto mužům jejich těla zase dovolují zkonzumovat jakékoli množství piva a cítit se u toho jako chlapáci. Domnívám se, že ani v rámci genderové vyváženosti by se muži neměli pokoušet rodit děti a ženy by se neměly pokoušet cítit jako chlapáci. Musíme se smířit s tím, že jsme odlišní, a to i v dalších ohledech.

Například ženy si zcela přirozeně již od malička hrají s panenkami, díky čemuž jsou připravené na to, aby v dospělosti krmily batolata; ochota panenek polykat bláto sevřenými plastovými rty totiž odpovídá ochotě batolat přijímat jakékoli jídlo. Po útoku krmících žen vypadají batolata i panenky stejně – jsou pokryty neprodyšnou vrstvou kašičky – a rozdíl je jen v tom, že panenka při následném sprchování ve vaně neřve a nožičky a ručičky jí zpravidla jdou oddělit od tělíčka.

Muži jsou naopak od přírody stavění k tomu, aby své dceři k jejím prvním narozeninám koupili obrněný transportér na dálkové ovládání. Poté, co se dceři po prvním použití podaří transportér rozbít, rozeberou ho, aby zjistili, jak funguje, a po několika hodinách odborné opravárenské práce z něj vytvoří blikající stojan na toaletní papír.

Tyhle rozdílné inklinace žen a mužů jsou přitom patrné už raného dětství. Naše čtyřletá dcera se například stará kromě panenek i o celé stádo plastových koní, kterým vypráví pohádky, kdežto náš roční syn je už teď vysloveně technický typ a navzdory svému nízkému věku umí zničit počítač, tablet, DVD přehrávač, telefon, vysavač a televizi. Jeho vynalézavost je někdy až dechberoucí. Myslím, že třeba o zvyšování efektivity práce by mohl i přednášet – tedy kdyby uměl i jiná slova než „bábá“ a „mumu“. Ještě před týdnem mlátil hrníčkem o stůl, čímž se mu v čase „t“ dařilo zničit vždy jen jeden hrníček. Dnes už mlátí hrníčkem o jiný hrníček, takže za stejný časový úsek zničí dvojnásobek hrníčků a efektivita jeho práce tedy činí 200 % proti dřívějšku.

Aby navěky nezůstal u destruktivních činností, pořídili jsme technicky nadanému potomkovi stavebnici. Ta, jak známo, naučí děti spoustě praktických věcí: rozvíjí jejich kreativitu a prostorovou představivost, zlepšuje jejich motorické schopnosti, učí je stavět domy a garáže a vede je k tomu, že když něco nejde po dobrém, tak je tu vždycky ještě izolepa a násilí. Stavebnice bohužel syna nezaujala; popadl kleště a cedník a šel si hrát s mikrovlnnou troubou.

Zajímalo mne, zda mají tyhle jeho hry něco společného s jeho inteligencí, a tak jsem ho posadil před IQ testy přímo od odborníků z Mensy. Synáček se na logické úlohy s geometrickými obrazci dlouze a moudře díval a když už to vypadalo, že zná řešení, papíry snědl. Zkusmo jsem zadal tytéž testy i dceři. Vybarvila je pastelkami.

Možná si myslíte, že mě výkony mých potomků zklamaly, ale mýlíte se. Oba se totiž – každý po svém – dokázali kreativně a originálně vypořádat s úkolem, před nímž se ocitli. Navíc se vydali zcela ve stopách svých rodičů: moje žena například ze stejných logických úloh vyrobila vkusné papírové girlandy. Tedy ne ze všech, jenom z těch, do kterých jsem já předtím nestihl zabalit tlačenku.

Jan Flaška
autor vytvořil stojan

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky slovem číslo 20

Odeslat