Móda a co s ní naděláme

Lidé, kteří mě někdy viděli oblečeného, vědí, že pokud o něčem vůbec nic nevím, pak je to móda. Ale protože jsem moderní člověk, tak vždycky, když o něčem vůbec nic nevím, kouknu na Wikipedii a pak s tím machruju na Facebooku. Tentokrát jsem si tedy vyhledal slovo „móda“ a vám doporučuji udělat totéž, zejména pokud chcete vidět fotografie velmi pěkně tvarovaných nahých dívčích zadečků, tlustého chlapa bez obličeje v tangách, jiného chlapa v tangách, pána v klobouku a dva velmi detailní penisy v obrovském rozlišení – a to nemluvím o fotografiích Tádž Mahálu a o obrazu od Pieta Mondriana. No fakt, schválně si to zkuste.

Když jsem se dost vynadíval na Tádž Mahál, přečetl jsem si i doprovodný text a dozvěděl se tak o módě spoustu strašně zajímavých cizích slov. Text se zabýval sociálními, historickými a filosofickými faktory, které definují módu se všemi jejími aspekty tak dokonale, aby tomu nikdo nerozuměl. Abyste si text nemuseli číst a měli dost času na obrázky, pokusím se vám ho přeložit pomocí jednoduchých českých slov.

Původ „módy“

„Móda“ je cizí slovo, převzaté z nějakého cizího jazyka, patrně z francouzštiny, což je jazyk, kterým se mluví prakticky právě jen o módě, o jídle a o sexu. Francouzština toto slovo převzala z latiny, což byl kdysi dávno takový jazyk, ve kterém lidé psali samé staré knihy, které nikdo nechtěl číst, a tak se nakonec lidé dohodli, že tenhle jazyk nebudou používat a vynalezli místo něj italštinu, která se používá úplně stejně jako francouzština k rozhovorům o módě, jídle a sexu, akorát je ještě dvakrát rychlejší.

„Móda“ vznikla v dávné historii, kdy bohatí lidé měli zlaté prsteny a zlaté příbory a zlaté talíře a oblékali se do samých zlatých a drahých věcí. Chudí lidé chtěli vypadat a žít stejně, a tak se snažili bohaté lidi napodobit a kupovali si v asiashopech laciné napodobeniny zlata z umělé hmoty. Všechny ty čínské šmejdy se ale brzy rozbily a lidé je museli vyhodit. Proto dnes máme plné hrady a zámky drahých šatů a nádobí a obrazů a památek ze zlata, kdežto laciné čínské šmejdy se nám z těch dávných dob nedochovaly.

Co je to „móda“ dnes

Podle Wikipedie „móda“ zahrnuje nejenom to, jak se oblékáte, ale i jak se chováte, co říkáte, co děláte, co si myslíte, co si nemyslíte, na co myslíte a co si o tom všem vůbec myslíte. K tomu ještě zasahuje všechny možné oblasti činnosti, včetně těžkého průmyslu, lingvistiky a pohřebnictví (vážně!), a to navíc i u jiných živočichů než je člověk, například u pěvců. Z toho vyplývá, že módu v těžkém průmyslu vymysleli pěvci. Vlastně ne, vyplývá z toho, že móda je potřebná a přirozená, protože i obyčejnému člověku, jako jste vy, pomůže, aby se někam zařadil, a ostatním zase pomůže, aby si zařadili vás. Což zní učeně, ale věřte mi, že na Wikipedii to má pět odstavců cizích slov.

Problém je, že jakmile se začnete oblékat a chovat určitým způsobem, jsou lidé celí žhaví vás šoupnout do nějaké škatulky. Sotva se zachováte jinak, než od vás lidé očekávají, jste za hlupáka. Tak například: když si necháte narůst plnovous, vezmete si kostěné brýle a na rozhrkaném favoritu si dojedete do biokavárny objednat „pikolo“, dostanete přednášku. Nebo: když si vyholíte lebku a v maskáčích zamíříte na sraz vlastenců vykládat, že i v jiných částech světa mohou žít normální lidé jako my, tak dostanete přes hubu s tím, že my musíme sbírat víčka. Zato když v tomhle outfitu vejdete do biokavárny a objednáte si pikolo, tak ho OPRAVDU DOSTANETE.

Další potíž módy je, že si nikdy nemůžete být jistí, jestli to, čemu se dneska vysmíváte, nebude za týden v módě. Vlastně si nemůžete být jistí ani tím, jestli je zrovna v módě vysmívat se tomu, co právě není v módě a jestli zrovna není někde v módě to, co není v módě tady. Každá módní vlna je lekcí z pomíjivosti a jednotlivé módní vlny se přes nás valí takovou rychlostí, že člověk většinou ani nestihne zaregistrovat, jaká móda je právě v módě.

Co s tím? Překvapí vás to, ale řešení existuje: namísto módních džín s proříznutými koleny noste tygří elasťáky, na stěny si místo módních maleb zakrvácených dětí od Josefa Bolfa pověste obrázky andělů a majáků a delfínů a koňů a západů slunce, poslouchejte romantické písničky z kompilací největších romantických hitů, zkrátka zavalte se tím největším kýčem. Ten je totiž – na rozdíl od módy – věčný. A navíc začíná zase přicházet do módy.

Jan Flaška
když si autor čte Wikipedii, má na sobě #elasťáky

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky slovem číslo 14 (s diakritikou)

Odeslat