Detailní analýza kvoče

Chytré knihy o vývoji lidských dětí tvrdí, že věk mezi dvěma a třemi roky stráví dítě zkoumáním svých limitů i limitů svých rodičů, což mohu jako limitovaný rodič tříletého dítěte jen potvrdit. V tomto věku totiž bývají oblíbenou rodinnou kratochvílí dětské záchvaty vzteku, které knihy považují za „přirozený stupeň v rozvoji dětské psychiky a centrální nervové soustavy“. Když se ale dítěti začne mohutně rozvíjet centrální nervová soustava přímo uprostřed přeplněného nákupního centra a dítě trhá rekordy v nesnesitelnosti, proklínám Stvořitele, že zařídil, aby se rozvoj mozku projevoval zrovna takhle a ne nějakým příjemnějším způsobem, například duhou nebo hrnkem teplého kakaa.

Rozvoj dětského mozku má ale i světlejší stránky, například vylepšení řečových schopností, díky nimž už je naše tříletá dcera schopná debatovat o závažných dětských problémech: „Zašlápla by kráva veverku, kdyby byla hodně blízko? Vyleze kráva veverce do hnízda? Šlo by udělat pro krávu žebřík, aby mohla vylézt na strom a kamarádit se s veverkou? Proč neumějí krávy lézt po žebříku?“ Možnost odpovídat tříletému dítěti na tyto dotazy považuji za příležitost brousit své umění argumentace a přitom seznámit dítě s krásami světa.

„Terezko, podívej se, jak dneska svítí hvězdičky!“ – „A proč?“ – „No, protože ve hvězdičkách probíhá termonukleární reakce, která proměňuje vodík na hélium a vyzařuje fotony.“ – „A proč?“ – „Protože mezihvězdná hmota, ze které hvězdička vznikla, se vlivem tlaku a teploty změnila na plazmu, takže se v ní zažehla ta termonukleární reakce, došlo ke kvantovému tunelování a následně i k jaderné fúzi.“ – „A proč?“ – „PRO SLEPIČÍ KVOČ!“ – „A proč, pro slepičí kvoč?“

No jo, proč právě „pro slepičí kvoč“ a ne třeba „pro kolčaví moč“? Když člověk dospěje, smíří se s daným stavem věcí a přestane klást otázky světu kolem sebe. Přitom právě slovíčko „proč“ nás umí dovést až k samému jádru věcí. Měli bychom ho používat mnohem častěji – i nudná politická debata by s ním dostala úplně jiné grády: „Je potřeba zhoršit kurz koruny vůči euru.“ – „A proč?“ – „Protože se tím podnítí export.“ – „A proč?“ – „Protože export je hnacím motorem ekonomiky a ve výsledku i infrastruktury státu. Podle našich propočtů tím zvýšíme hrubý domácí produkt.“ – „A proč?“ – „Protože HDP je ukazatelem naší ekonomické vyspělosti. Pro běžného občana to znamená, že si za svůj plat bude moci koupit ještě víc brambůrků a limonád a ještě větší televizi.“ – „A proč? Proč proč proč proč?“

Jsem si jistý, že v tu chvíli by nám dotazovaný politik ukázal, jak mohutně se mu rozvíjí centrální nervová soustava.

Jan Flaška
a proč Jan Flaška?

Doporučte cizím lidem


Vnuťte to ostatním na Facebooku



Nahrajte si to do čtečky


Poslat si tenhle text do Kindlu

Napište mail autorovi

Váš e-mail (nebude publikován):


Předmět:


Zpráva:

Napište do kolonky slovem číslo 20

Odeslat